Whisky a zákon II. - Americká prohibice

     
Koncem 19. století se do USA dováželo na 400 druhů whisky zejména z Británie a Kanady a navíc se zde pálilo i množství lokální whiskey podle výrobních postupů, které s sebou přinesli irští a skotští emigranti, včetně několika speciálních typů, jež se z nich vyvinuly (bourbon, Tennessee whiskey).

Popularita lihových nápojů byla trnem v oku některým náboženským komunitám ovlivněným puritánstvím, které se spolu s dalšími skupinami tzv. „dries“ (suchých; takto se označovali zastánci abstinence) snažily zakázat konzumaci veškerého alkoholu. Velkou roli hrála i probouzející se feministická hnutí, která se snažila řešit svízelnou situaci manželek a dětí opilců. Založilo se tzv. hnutí abstinence, které se sdružovalo do ženské organizace WTCU.

Celoamerická prohibice byla zavedena v roce 1920, ale již před ní existovala série různých zákonů s cílem omezit konzumaci alkoholu. Již v r. 1697 byla v New Yorku zakázána návštěva barů a hospod v neděli, protože neděle měla být dnem modliteb a ne pití. V r. 1735 se pokusili zavést prohibici lokálně ve státě Georgia, ale pro neúspěch ji museli v r. 1742 zrušit. Podobný experiment se zopakoval ve státě Maine v r. 1851, kde se však prohibice setkala s úspěchem, a v roce 1855 se k ní připojilo 12 dalších států. V r. 1900 byla už více než polovina všech států „suchých“. Jenže zde byl háček: pošta jako federální služba nebyla ovlivněna místními prohibicemi, a tak se skrze ní daly jednoduše objednat lihoviny z okolních států. V r. 1913 si však „suché“ státy vydobyly, aby se dodržela mezistátní smlouva, zakazující posílání alkoholu poštou.

29. ledna 1919 byl ratifikován nechvalně známý 18. pozměňovací návrh zákona, který s účinností od ledna 1920 zakázal veškeré lihové nápoje nad 40% alkoholu. Veškeré zásoby whiskey byly zničeny, přístroje všech palíren zabaveny. Pouze některým palírnám byla udělena výjimka kvůli výrobě alkoholu pro lékařské účely.

Mezitím ale byl v říjnu 1919 zaveden tzv. Volstead Act, který zakázal veškeré nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 0,5 %. Toto přísné nařízení šokovalo i prvotní zastánce 18. pozměňovacího návrhu. Další, kdo ho nelibě nesl, byli vracející se veteráni první světové války, u nichž prohibice vyvolala pocity hořkosti a nevděku od národa.

Prohibice se stala tragédií pro národní palírny. Do té doby slavné lihovarnické rodiny si musely najít jinou obživu. James Beam např. začal pěstovat citrusy, později těžil uhlí a vedl vápencový důl.  Velké množství lidí zaměstnaných výrobou, prodejem, transportem, lahvováním alkoholických nápojů ztratilo práci. (Podle některých teorií měla prohibice i vliv na vznik ekonomické krize 30. let.)

Přitom prohibice nezastavila konzumaci ani výrobu alkoholu, pouze ji přesunula do ilegality. Ilegálních palíren bylo více než kdysi legálních.  Kvetl černý trh a s ním spojený organizovaný zločin. Prohibice dala vznik i první skutečné mafii na americké půdě (v čele s Al Caponem). Whisky byla pašována z jiných zemí, zejména z Kanady a Skotska. Kanadu však zanedlouho postihl podobný osud, takže zůstaly pouze Britské ostrovy. Přes severní hranici USA s Kanadou se přesto úspěšně pašovala žitná whiskey, na jihu přivážely „nápoj života“ lodě z Karibského moře.










Lidé se mohli k alkoholu dostat třemi způsoby:
1. Domácí výroba. Tzv. Bathtub Gin (gin z vany) se dal vyrobit velmi snadno z volně prodávané jalovcové šťávy, dostupné ve všech lékárnách USA. Na středozápadě se hojně vyrábělo domácí dýňové víno, ve Philadelphii zase tzv. Yak-Yak Bourbon. Tyto podomácku vyrobené lihoviny však byly často nekvalitní a mohly způsobit slepotu nebo i smrt.
2. Noční podniky tzv. speakeasies. Vstup byl jenom pro „pozvané“ a kontrolován pomocí hesel, kódů anebo tajných znamení. Tyto podniky byly tak populární, že svým počtem převyšovaly i počet dřívějších legálních hospod. V roce zavedení Prohibice jich bylo pouze v samotném New York City 30 - 100 000! (Kromě prodeje alkoholu speakeasies, vedené převážně gangy, často zahrnovaly i nevěstinec, hazardní hernu a aspoň jednoho drogového dealera.) 
3. Na lékařský předpis








V r. 1933 politici konečně uznali svůj omyl a celoamerický zákon o prohibici zrušili, avšak lokální kontrola  prodeje alkoholu v některých státech přetrvala dodnes: Ve většině států je omezen noční a nědělní prodej alkoholických nápojů. Někde se alkoholické nápoje  se smí prodávat pouze ve specializovaných, státem kontrolovaných, prodejnách nebo soukromých klubech. 
(Mapka ukazuje státy s kontrolovaným prodejem alkoholu - stav z r. 2006.)